Složení pěstební směsi určuje, kolik vody a vzduchu se dostane ke kořenům. Vzduch je důležitý pro zásobování kořenů kyslíkem a také pro mikroorganismy v kořenovém systému.
Kořeny potřebují kyslík k růstu, k udržování kořenového systému a k přijímání vody a živin. V případě rychle rostoucích rostlin je dodávání správného množství vzduchu naprosto nezbytné k zajištění kvalitních výsledků pěstování. Nedostatek vzduchu v počátečních fázích růstu rostlin vede ke špatnému rozvoji kořenového systému, což způsobuje menší konečnou sklizeň.
Abychom měli jistotu, že kořenové prostředí má dostatek vzduchu, je třeba v pěstební místnosti využívat kyslík ze vzduchu, což se děje difúzí. Struktura připravené pěstební směsi v podstatě závisí na kvalitě použitých surovin. Abychom získali kvalitní pěstební směs, je třeba začít s čistou rašelinou, která má ustálené strukturální charakteristiky.
Vertikální řez nebo škrábaná rašelina?
K vytěžení rašelinových ložisek se užívají dvě metody: levnější, ale také méně účinná spočívá v „seškrabování“ vrchní vrstvy rašeliny. Nevýhodou této techniky je menší hrubost struktury, což má nežádoucí vliv na poměr vzduchu a vody.
Druhá metoda spočívá v řezání rašeliny vertikálně. Jde o nejznámější a nejpoužívanější metodu již v dávných dobách. Už rašelinné bloky používané jako palivo při vaření a vytápění domů byly řezány tímto způsobem. Je to ovšem dražší způsob získávání rašeliny. Když je rašelina krájená do bloků, musí být ručně otáčená, aby vyschla.
Čím hrubší rašelina je, tím lepší bude později poměr mezi vodou a vzduchem, který obsahuje, a tak zajistí lepší rozvoj kořenových systémů v substrátu, rostliny jsou zdravější a snižuje se tendence pěstební směsi k houstnutí.
Vrchní nebo spodní
Jednou z hlavních složek pěstební směsi je rašelina. Jde o staletí starý, přírodní materiál, který vzniká ze starého porostu. Rašelina pochází z oblastí, kde se díky klimatickým podmínkám nová vegetace tvořila rychleji než vegetace stará mohla shnít. Pomalu ale jistě vytvořil tento proces vrstvu organického materiálu, který může být až několik metrů hluboký.
Rozlišujeme dva typy rašeliny: vrchní a spodní rašelina. Spodní rašelina vzniká v oblastech, kde je vysoká hladina spodní vody a je zde dostatek živin. Spodní rašelina obvykle obsahuje vysoký podíl shnilého materiálu a může obsahovat vysoký podíl bahna, písku a škodlivých solí, což ji činí nevhodnou pro kvalitní pěstební směs. Naproti tomu vrchní rašelina je vytvářená pod vlivem dešťové vody v oblastech s nízkým podílem živin a základní složkou je sphagnum moss. Jde o malou rostlinu, která odumírá odspodu, zatímco horní část dál roste na svých vlastních zbytcích. Můžeme zde nalézt i zbytky jiných rostlin, například suchopýr.
Sphagnum moss
Sphagnum moss je obzvláště vhodný materiál na růstové substráty, protože jde o materiál přírodní, lehký, čistý a snadný na zpracování. Má nízký obsah živin, kyselost v rozmezí 3,5 až 4,5 a má dobré vlastnosti zadržování vody (až 20násobek své vlastní hmotnosti). Vrstva horní rašeliny v rovinatých rašelinných oblastech severozápadního Německa obsahuje různé vrstvy vznikající v různých obdobích.
