AQUA

Pěstování v recirkulačních systémech

Existuje několik věcí, které musíte mít na paměti, když pěstujete v recirkulačním systému. Potřebujete dobrou kvalitu vody, správné složení živin a správnou teplotu ve vaší pěstírně.

Kvalita vody může dosahování dobrých výsledků v recirkulačních systémech značně komplikovat. Běžné problémy související s kvalitou vody jsou způsobovány vysokým obsahem sody, sodíku, chloridů nebo těžkých kovů jako zinku, železa nebo manganu. Voda z vodovodu s vysokou elektrickou vodivostí (nad 0,75) může obsahovat vysoký podíl sodíku nebo chloridů a způsobovat problémy. Vysoký podíl sodíku a chloridů ve vodě z vodovodu můžeme snížit pomocí filtru využívajícího reverzní osmózu.

Voda ze studny nebo voda přiváděná zinkovými trubkami zase může obsahovat příliš mnoho těžkých kovů. Pramenitá a povrchová voda může obsahovat organické nečistoty a zbytky pesticidů, které mohou mít na růst rostlin nepříznivý vliv.

infopaper-aqua_text_14.jpg

Složení

Poměry jednotlivých složek živného roztoku jsou u recirkulačních systémů mnohem důležitější než u jiných systémů. Je to proto, že složení živného roztoku je přímo ovlivňováno samotnými rostlinami. Ne všechny živiny přitom rostlina vstřebává stejně snadno. Například draslík (K) se vstřebává snáze než vápník. V recirkulovaném živném roztoku tak bude koncentrace draslíku klesat mnohem rychleji, zatímco koncentrace vápníku se může zvyšovat. Dalším důležitým aspektem živného roztoku je typ dusíku. Pokud je dusík dodáván v podobě nitrátu, podpoří se tím vstřebávání draslíku a vápníku, zatímco se bude zvyšovat hodnota pH živného roztoku. Je-li dusík dodáván převážně v podobě čpavku, bude výsledek přesně opačný.

Nejjednodušší způsob, jak se vyhnout problémům se živnými roztoky, je používat už připravené živné roztoky se složením přizpůsobeným pěstování v recirkulačních systémech.

Společnost CANNA vyvinula pro tyto systémy speciální řadu živných roztoků a hnojiv: CANNA Aqua.

Choroby a škůdci

Hlavní výhodou hydroponického pěstování je, že používané inertní substráty jsou sterilní, takže neobsahují žádné zárodky chorob ani plevele. To ovšem neznamená, že by rostliny nemohly nějakou chorobou onemocnět. Absence konkurujících si mikroorganismů znamená, že případné choroby nebo škůdci, kteří se do systému dostanou, se mohou rozvíjet mnohem rychleji. Například patogenní plíseň pak může prostřednictvím cirkulující vody infikovat všechny rostliny.

K vytvoření zdravého mikroklimatu i přes tuto nevýhodu je možné přidávat užitečné mikroorganismy, které rozvoj chorob zpomalují. K takovým příznivým mikroorganismům patří např. Bacillus subtillus nebo plíseň Trichoderma harzianum. Tyto mikroorganismy dokážou produkovat antibiotika a enzymy, které rozvoj plísňových onemocnění zastaví.

Obvyklou příčinou nejčastějších chorob, s nimiž se setkáváme v recirkulačních systémech, jsou patogenní plísně rodu Pythium a Fusarium (podrobnější informace najdete v informačních letácích CANNA k patogenním plísním rodu Fusarium a Pythium). Plísně rodu Pythium pronikají do kořenů, kde narušují vstřebávání vody a živin. Kořeny začínají otékat a jejich špičky hnědnou.

infopaper-aqua_text_18.jpg

Listy často žloutnou a objevují se na nich červené žilky. Plísně rodu Fusarium mohou být slabé, ale i silné a velmi agresivní. Slabé typy plísní rodu Fusarium způsobují problémy s odpařováním, což může způsobovat ochablost rostliny. Agresivní typy způsobují hnědé zbarvení cévních svazků až téměř k horní části rostliny. Zároveň tvrdne základna stonku.

Proti plísňovým chorobám bohužel neexistuje žádný účinný prostředek. Používání chemických fungicidů se nedoporučuje, protože představují riziko pro pěstitele i spotřebitele a také pro životní prostředí. Jedna švýcarská studie zjistila, že vinou nesprávného používání chemických fungicidů bylo kontaminováno celých 6 % vzorků získaných z komerčně pěstovaných plodin. Jakmile se plísňové onemocnění jednou rozvine, je boj proti němu často obtížný. Proto je tak důležité udělat všechno pro to, abychom těmto onemocněním zabránili nebo je potlačili. Existuje několik opatření, která můžeme použít jako součást procesu pěstování. Plísně rodu Pythium se rozvíjejí nejrychleji při teplotách nad 25 °C. Budeme-li teplotu v místnosti a teplotu živného roztoku udržovat nízko, kolem 20 °C, můžeme tím potlačit další růst plísní Pythium. Nezapomeňte ale, že teplota nesmí poklesnout pod 15 °C, protože tím by se příliš snížila vstřebávací schopnost kořenů. Plísňovým chorobám se také nedaří v suchém prostředí. Toho můžeme dosáhnout tak, že zajistíme, aby se vlhkost vzduchu v noci nezvyšovala příliš. Zvyšování vlhkosti vzduchu také zamezíme dostatečným větráním prostoru mezi rostlinami.

Jako nejlepší zbraň proti plísňovým chorobám se dosud osvědčuje dodržování správné hygieny. Spory plísní se mohou snadno šířit na oblečení nebo pokožce. Proto pokud máte podezření na nějakou plísňovou chorobu, neměli byste se během jednoho dne pohybovat na více místech, abyste chorobu nešířili. Spory plísní se mohou šířit také kontaminovaným materiálem (stopy plísní mohou například zůstávat v květináčích). Než začnete s pěstováním nové plodiny, přesvědčte se, že jsou všechny používané materiály čisté. Choroby se mohou šířit také ze zakoupených řízků. Nakupujte je proto pouze u spolehlivých dodavatelů nebo používejte vlastní.

Teplota

Pro optimální aktivitu rostlin je důležitá vhodná teplota. Aby byly výsledky co nejlepší, musí být teplota aspoň 20 °C. Teploty nad 30 °C mohou způsobovat problémy s rostlinami citlivými na teplotu, zvlášť když se k tomu přidá ještě nízká vlhkost vzduchu. Abychom se vyvarovali problémům, měla by se teplota pohybovat od 20 do 30 °C

Ke správnému rozvoji kořenů je třeba vysoké teploty živného roztoku (20-25 °C). Při teplotách pod 15 °C prudce klesá schopnost kořenů vstřebávat živiny a vodu. Přenos živin rostlinou stagnuje a snižují se výnosy. Zároveň se zpomaluje růst rostliny a kořenový systém není tak jemný (je méně rozvětvený a má méně kořenových vlásků). První viditelnou známkou toho, že je teplota příliš nízká, je zbarvení stonků listů, hlavních žil a kmene do fialova. Pokud nízké teploty přetrvávají příliš dlouho, může dojít k deformaci listů. Při nízkých teplotách nejvíce klesá vstřebávání dusíku, fosfátů, hořčíku, draslíku, železa a manganu.

Je-li rozdíl teplot mezi fázemi tmy a světla příliš velký, mohou nastat problémy bezprostředně po zapnutí osvětlení. Listy se zahřejí a začne se z nich odpařovat voda. Kořeny jsou ale příliš studené na to, aby vstřebávaly dostatečné množství vody. Rostlina pak ochabne a může začít uvadat. Snažte se proto zamezit výrazným rozdílům teplot mezi nocí a dnem (neměly by být větší než několik málo stupňů). Udržování optimální teploty kořenů je základní podmínkou pro dosahování dobrých výsledků. Jako levnou možnost pro udržování teploty je možné použít například topné tělísko do akvária s termostatem.

Rate this article: 
Average: 5 (3 votes)