AQUA

Použití recirkulačních systémů

Pěstování bez půdních směsí nabízí pěstitelům obrovské výhody. Hlavním přínosem je vyšší míra kontroly, nižší spotřeba vody a nulový odpad ze substrátu (u systémů NFT). Nevýhodou ale je, že recirkulační systémy jsou náročnější na řízení.

Je to dáno tím, že v recirkulačních systémech může rychle docházet ke změnám. Živný roztok má přímý vliv na plodiny a naopak. Pokud tedy nezareagujete včas nebo správně, bude to mít bezprostřední okamžité negativní důsledky.

Používání recirkulačních systémů

Oproti pěstování na substrátech s vysokou mírou pufrování živin a vody, např. v půdních substrátech nebo na kokosových vláknech, vyžadují recirkulační systémy mnohem bedlivější sledování živin i samotných rostlin. Protože tyto systémy pěstování neobsahují žádný nebo pouze minimální živinový pufr, mají jakékoli změny živného roztoku přímý vliv.

Rostliny přitom na živný roztok reagují neuvěřitelně rychle. Během jediného dne tak může zdravě vypadající rostlina začít uvadat kvůli nedostatku vody. Proto je nutné pravidelně sledovat a kontrolovat jak rostliny, tak živiny. K dosahování dobrých výsledků jsou samozřejmě nepostradatelné správné živiny.

Výběr správných živin pro recirkulační systémy se řídí těmito faktory:

  • Minerální složení hnojiva
  • Objem nádoby na živný roztok
  • Kyselost živného roztoku (pH)
  • Síla (elektrická vodivost) živného roztoku
  • Teplota (vody a vzduchu)
  • Kvalita vody

Nádrže s živným roztoke

Nádrž s živným roztokem v recirkulačních systémech je třeba pravidelně kontrolovat a v případě nutnosti ji doplňovat nebo obnovovat. Je to nutné proto, abychom zabránili nedostatku živin a hromadění solí. Četnost obnovování roztoku záleží na tom, jak je proces pěstování intenzivní a také jak je nádrž velká. Do nádrže se musí vejít minimálně 5 litrů na rostlinu. Čím víc živného roztoku na rostlinu nádrž obsahuje, tím méně budou kolísat hodnoty pH a elektrické vodivosti. Za normálních podmínek by měl být živný roztok obměňován každých 7 až 14 dnů. Pokud ho neobnovíte včas, bude závažně narušena rovnováha mezi jednotlivými složkami živného roztoku.

Jako první se začnou hromadit složky jako vápník, hořčík, sírany, sodík a chloridy. K tomu může docházet i bez ovlivnění elektrické vodivosti. Prvky dusík a fosfát se vyčerpají jako první, což může způsobit jejich následný nedostatek v rostlinách. Projevuje se na delších listech, které mohou zcela zežloutnout (nedostatek dusíku), případně se na nich vytvoří fialové skvrny (nedostatek fosfátu). Hromadění sodíku a chloridu zpomaluje růst. Nádrž s živným roztokem je nutné pravidelně doplňovat do původní hladiny, a to průběžně mezi dny, kdy roztok obnovujete.

infopaper-aqua_text_9.jpg
V nádrži s živným roztokem v australském Nimbinu žijí žáby

S doplňováním začnete, jakmile se spotřebuje 25 až 50 % živného roztoku. Nejlépe je používat roztok, který má přibližně poloviční sílu než původní živný roztok. Tam, kde je problém odpařování, doporučujeme doplňovat nádrž vodou z vodovodu. K tomu dochází například na místech s vysokou teplotou a nízkou vlhkostí vzduchu. Díky doplňování vodou pak odpařování není problém a elektrická vodivost živného roztoku se nemůže zvyšovat.

Vzhledem k tomu, že je třeba živný roztok obnovovat pravidelně, nejedná se vlastně o uzavřený systém. K odstranění vytvořených solí, např. sodíku nebo chloridu, je možné použít reverzní osmózu. Díky těmto filtrům pak není nutné obměňovat živný roztok tak často.

Rate this article: 
Average: 5 (1 vote)