pH

Kyselé pH – jak ohrožuje úrodu?

luuk — Mon, 30 Aug 2021 06:48:00 +0000

Kyselé pH – jak ohrožuje úrodu?

luuk Mon, 08/30/2021 - 08:48

CANNA Research

Zalévání, pH & EC

4 minut čtení

V tomto článku se podíváme na pH a kyselost, která pěstitelům často poškozuje rostliny. Jak kyselé pH může vznikat a jak tomu předcházet?

Co vlastně je kyselost a pH?

Kyselé pH je nezbytná pro život na Zemi. Kyselost často určuje vlastnosti, vstřebatelnost a rozpustnost mnoha látek. Na pH jsou přímo závislé i procesy v našem těle, jako enzymy nebo kvalita krve a stejně důležité je pH v oblasti kořenů pro rostliny.

PH udává kyselost nebo zásaditost roztoku a jeho pH se obvykle pohybuje mezi 0 a 14:

roztok s hodnotou pH mezi 0 až 7 je kyselý
pH 7 až 14 se považuje za zásadité
pH kolem 7 = neutrální (např. lidská krev)

Čistá voda při pokojové teplotě má pH 7, ale pH vody z vodovodu je obecně o něco vyšší kvůli přítomnosti vápníku.

Proč je pH pro rostliny tak důležité?

Rostliny potřebují k životu celou řadu živin a umí je využít pouze ve specifické chemické vazbě. Tato chemická podoba živin je z velké části závislá právě na pH v kořenové zóně. Pokud je pH příliš nízké (kyselé pH), určité živiny (např. vápník, hořčík nebo fosfor) nejsou kořenům dostupné. To se postupně projeví na listech a celkové vitalitě rostliny.

Optimální pH pro využitelnost většiny důležitých živin je v rozmezí 5 - 6, v případě půdních substrátů se horní hranice pohybuje až k hodnotě 6,5.

Obrázek ukazuje míru dostupnosti jednotlivých živin v závislosti na pH.

Faktory ovlivňující pH v substrátu

Jedním z nejdůležitějších faktorů určujících hodnotu pH v roztoku nebo v substrátu je jeho pufrovací kapacita. Je to jakási "vyrovnávací paměť" či síla udržet pH blízko neutrální hodnotě a vyrovnávat výkyvy.

Například pokud do 1 litru vody z vodovodu (která má pH 7) přidáte kapku kyseliny, sníží se pH jen minimálně. Pokud ale tu stejnou kapku přidáte do 1 litru demineralizované vody (destilovaná voda, reverzní osmóza) hodnota pH okamžitě výrazně klesne. Důvodem je, že voda z vodovodu obsahuje hydrogenuhličitan, zatímco demineralizovaná voda nikoli. Demineralizovaná voda totiž neobsahuje žádný bikarbonát, který je nejdůležitější pufrovací látkou pro hodnoty pH mezi 5,5 a 7,5 ve vodě.

Množství kyseliny, které je zapotřebí k dosažení správné kyselosti živného roztoku lze proto odvodit na základě obsahu bikarbonátu (hydrogenuhličitanu). Jeho obsah je obecně vodárnami udáván v miligramech na litr.

Obrovský vliv na pH substrátu má samozřejmě pH živného roztoku, který pěstitel přidává. Proto je naprosto zásadní mít pH pod kontrolou a dodržovat správné hodnoty pro konkrétní pěstební metodu.

Tip: Pokud pěstujete s organickými hnojivy, k úpravě pH používejte přírodní roztoky na bázi přírodních kyselin, jako je CANNA Organická kyselina. Ty jsou šetrné k půdní mikroflóře, která je při organickém pěstování mimořádně důležitá.

Schopnost substrátu udržovat pH

V substrátu závisí pufrovací kapacita a kyselost na jeho složení. Přítomnost organického materiálu, vápníku a hydrogenuhličitanu obecně určuje pH. Jíl vždy obsahuje uhličitan vápenatý a má relativně vysokou hodnotu pH, kterou je obtížné změnit, zatímco neupravená rašelina a písčité půdy jsou příliš kyselé.

Kvalitní substráty vyrobené specificky pro rychle rostoucí rostliny a intenzivní hnojení (např. CANNA Terra Professional Plus a BIOCANNA Terra Plus nebo kokosový substrát CANNA Coco Professional Plus) jsou speciálně upravené tak, aby měly vysokou pufrovací schopnost a udržovaly optimální pH po celý pěstební cyklus. To je velmi důležité, protože většina hnojiv má kyselou reakci a mají tendenci pH v substrátu snižovat.

Samotná rostlina může mít také vliv na kyselost. Kořeny umí vylučovat buď kyselé nebo zásadité látky (exsudáty) v závislosti na stádiu vývoje plodiny, dostupných živinách, rozdílech v teplotě kořenů a intenzitě světla. Je tedy jasné, proč může pH kořenového prostředí neustále kolísat.

Podrobněji se této tématice věnujeme v tomto článku.

Měření pH v substrátu

Znát aktuální pH (i EC) v substrátu, to jsou pro pěstitele mimořádně užitečné údaje. Je to vlastně jediný spolehlivý způsob, jak určit optimální dávkování živin a odhalit případné nedostatky. Měření hodnot v substrátu věnujeme celý samostatný článek, který vám dá i podrobný návod jak na to.

pH a jeho význam při pěstování

saskia — Tue, 16 Mar 2021 12:36:00 +0000

pH a jeho význam při pěstování

saskia Tue, 03/16/2021 - 13:36

CANNA Research

Zalévání, pH & EC

9 minut čtení

pH je jedním z nejdůležitějších faktorů při pěstování rostlin, protože má přímý vliv na dostupnost jednotlivých živin. Jak je možné, že pH v substrátu se mění a co s tím jako pěstitel můžete dělat?

Abyste lépe porozuměli vlivu pH na vaši úrodu, musíme si nejprve vysvětlit samotné pH. Stupnice pH pro standardní měření kyselosti byla vyvinuta vedoucím chemického oddělení laboratoře Carlsberg Laboratory v roce 1909. Jedná se v podstatě o „sílu vodíku“, protože stupnice poskytuje jednoduché a univerzální měření množství vodíkových iontů v roztoku. Tyto ionty ovlivňují jeho kyselost a chemickou reakci. Stupnice pH se pohybuje od 0 (kyselá) do 14 (alkalická), kde pH 7 představuje neutrální bod.

Obrázek 1: Toto je barevný snímek mykorhizy z elektronového mikroskopu. Jde o symbiózu mezi podhoubím a kořeny cévnatých rostlin. Houba má přístup k živinám, které nejsou pro rostlinu k dispozici, zpracovává je a předává kořenům. Mykorhizy preferují mírně kyselé prostředí.

Jak rostliny ovlivňují půdní život

Rostliny nejsou při snaze získat živiny jen pasivní čekatel, ale umí aktivně ovlivňovat podmínky v rhizosféře. Rhizosféra je relativně mělká zóna půdy, která je přímo ovlivněna sekrecemi kořenů a přidruženými půdními mikroorganismy. Rostliny reagují na nedostatek živin změnou kořenové morfologie, ovlivňováním mikroorganismů a změnou chemického prostředí rhizosféry. Složky v kořenových exudátech pomáhají rostlinám získat přístup k živinám okyselením, změnou podmínek v rhizosféře, nebo chelatací některých živin. Exsudáty takto mohou uvolňovat živiny rozpuštěním minerálních složek, desorpcí z jílových minerálů, nebo organických látek. Živiny se tak uvolňují do půdy v roztoku a poté je mohou kořeny přijímat.

V umělých podmínkách rostlinám pomáhá pěstitel. Při přípravě živného roztoku zajistí, aby pH vody bylo v takovém rozmezí, při kterém je rostlině k dispozici nejvíce živin, což je pH 5,2 - 6,2. V případě potřeby lze pH roztoku hnojiva jednoduše upravit přidáním kyseliny ke snížení pH, nebo zásady pro jeho zvýšení.

Obrázek 2: Každá půdní částice má schopnost navázat a držet kladné ionty, jako např. draslík a vápník. Tyto prvky jsou přitahovány a drží se na povrchu půdních částic jako magnet. Jíl a organická hmota mají ještě vyšší kapacitu držet pozitivně nabité ionty, nebo kationty. Záporně nabité ionty (např. dusičnany a fosfáty) budou přirozeně odpuzovány.

PH v rhizosféře se přitom může velmi lišit od pH, které změříte v živném roztoku. Hlavní příčinou toho je, že rostlina se snaží zůstat „neutrální“. Když jsou živiny rozpuštěny ve vodě, jsou přítomny jako ionty. Tyto ionty mají vždy kladný, nebo záporný náboj. Kladně nabité ionty, jako K +, se nazývají kationty. Záporně nabité ionty, jako NO3 -, se nazývají anionty. Některé živiny mohou být přítomny v několika formách. Například fosfáty se mohou vyskytovat jako PO4 3-, HPO4 2- a H2PO4-. Pouze poslední uvedenou formu však mohou převzít kořeny. Povrch kořene je záporně nabitý. V tomto stavu budou negativně nabité ionty, jako je H2PO4 - odpuzovány od povrchu kořene jako dva magnety, které mají stejný pól. Rostliny si ale vyvinuly několik způsobů usnadnění absorpce aniontů. Pro každý aniont, který rostlina přijímá vylučuje aniont (jako hydroxid OH-) nebo hydrogenuhličitanový iont (HCO3-). Podobně pro každý kationt, který kořeny absorbují, rostlina vylučuje kationt (např. H +). Tímto způsobem zůstává náboj rostliny vyvážený. Vedlejším účinkem však je, že vylučované ionty ovlivňují pH rhizosféry v substrátu. Vylučováním kationtů klesá pH v blízkosti kořenů (stává se kyselejším). Vylučování aniontů se naopak zvýší pH v blízkosti kořenů (stane se alkaličtějším).

Je dobře známo, jak dusíkatá hnojiva ovlivňují pH v blízkosti kořenů, přičemž tento efekt může být značný, protože rostlina absorbuje dusíku velké množství. Obdobný proces přitom nastává u každé živiny, nebo hnojiva. Jako pěstitel můžete přidávat dusík v různých formách. Amoniak (NH4 +) má v půdě kyselý účinek. Dusičnan (NO3 -) má zásaditý účinek. Dalo by se tedy předpokládat, že řešením bude hnojení dusičnanem amonným (NH4NO3). Ale není to tak jednoduché. Amoniak bude rostlinou přijímán mnohem rychleji, než dusičnany a výsledkem bude nakonec okyselení půdy. Je třeba vzít v úvahu všechny tyto reakce, protože každá živina má své vlastní optimální rozmezí pH v půdě s ohledem na dostupnost rostlin. U některých prvků se jedná o úzké rozmezí pH a pouhé měření pH v živném roztoku neodhalí, co se skutečně děje v kořenové zóně.

Exudáty

Obrázek 3: Tento obrázek ukazuje, že pro každý kationt (modrý), který rostlina zabírá, vylučuje kationt jako např. H +. Naopak pro každý přijatý aniont rostlina uvolní aniont hydroxidový (např. OH-). Tímto způsobem náboj rostliny zůstává v rovnováze. Vedlejším efektem je, že vylučované ionty ovlivňují pH rhizosféry v substrátu.

Už dlouho je známo, že kořeny vylučují mnoho látek, aby ovlivnily život v půdě přímo kolem povrchu kořenů. Tyto látky jsou známé jako „exudáty“. Hlavními exsudáty jsou cukry a organické kyseliny. Kyseliny jako kyselina citronová, kyselina šťavelová a kyselina jablečná jsou přítomny ve velké míře v buněčné tekutině kořenů. Tyto prvky mohou mít vliv na pH v půdě, ale síla tohoto účinku se bude u každé rostliny lišit. Zajímavé je, že pokud jsou kyseliny vylučovány z kořenů, rozpouští se v podobě aniontů a půda poblíž kořene bude nakonec zásaditější. Obvykle budou mít tyto exudáty malý vliv na pH ve srovnání se silným účinkem H + -iontů. Pozoruhodné však je, že ne každý kousek kořenového systému funguje stejně. Na špičce kořene se vylučuje více iontů H +, zatímco o kousek dále od kořene se vylučuje více aniontů. To pravděpodobně souvisí s rozdíly v příjmu hnojiv.

Jak pH ovlivňuje růst rostlin

Úroveň pH ovlivňuje dostupnost živin a nepřímo proto má vliv na růst rostlin. Ne každá živina je ovlivněna stejně, ale většina z nich je k dispozici kořenům v rozmezí pH 5,2 - 6,2 (viz obrázek 4). Než může rostlina použít živinu, musí být rozpuštěna v půdním roztoku. Většina minerálů a živin je rozpustnější (a tedy dostupnější), v mírně kyselých půdách. V neutrálních až slabě alkalických půdách se mohou některé prvky „deaktivovat“ a rostlina je nebude mít k dispozici. To platí hlavně pro kovy – železo, mangan, měď, zinek a bór. Ve velmi kyselých půdách naopak klesá rozpustnost fosforu, vápníku a hořčíku. Fosfor není nikdy snadno rozpustný v půdě, ale je nejvíce dostupný v půdě s rozsahem pH kolem 6,5. Kyselé půdy (pH 4,0-5,0) mívají navíc i vysoké koncentrace rozpuštěného hliníku, manganu a železa, které mohou být pro určité rostliny toxické. Živiny pro zdravý růst rostlin se dělí do různých kategorií: makroživiny (prvky potřebné ve větším množství), které se dále dělí na primární a sekundární živiny a mikroživiny, neboli stopové prvky (prvky potřebné ve velmi malém množství). Většinu nedostatků sekundárních živin a mikroživin lze snadno napravit udržováním média kolem optimálního rozsahu pH.

Nízké hodnoty pH (3–5) zejména v kombinaci s vysokou teplotou (nad 26 ° C) mohou podpořit růst některých houbových chorob. V takto kyselých půdách se také omezuje aktivita bakterií, které rozkládají půdní organické látky. To zabrání rozpadu organické hmoty a uvolňování živin do půdy, zejména dusíku, který je uvnitř organické hmoty uzamčen. To samozřejmě negativně ovlivňuje vývoj rostlin. Důležitým faktorem je také alkalinita vody. Pokud je obsah CaCO3 (uhličitan vápenatý) vyšší než 200 až 250 ppm, měla by se přidat kyselina, aby se minimalizoval vliv na pH růstového média.

Obrázek 4: Většina živin pro rostliny je k dispozici v rozmezí pH 5,2 - 6,2.

Jak a proč se v hydroponických systémech mění pH

Už jsme si vysvětlili, že příjem aniontů (negativně nabité živiny) a kationtů (pozitivně nabité živiny) rostlinami může způsobit podstatné posuny pH v kořenové zóně. Pokud je ve srovnání s anionty absorbováno více kationtů, pH se sníží. Pokud je absorbováno více anionů než kationtů, vede to ke zvýšení pH. Vzhledem k tomu, že dusík (prvek potřebný ve velkém množství pro zdravý růst rostlin) může být dodáván buď jako kationt (amonium - NH4 +) nebo jako anion (dusičnan - NO3 -), poměr těchto dvou forem dusíku v živném roztoku může mít zásadní vliv jak na rychlost, tak na směr změn pH v průběhu času. K posunům pH může docházet překvapivě rychle. Většina odrůd bylin roste nejlépe v živném roztoku s pH mezi 5,2 a 6,2 a při teplotě mezi 20° C - 22° C.

Pokud je k dispozici málo světla (v zatažených dnech, nebo při indoor pěstování), rostliny absorbují více draslíku a fosforu z živného roztoku, čímž se zvýší kyselost (pH klesne). Při nízké úrovni osvětlení je rychlost transpirace nižší, což také snižuje absorpci vápníku. V kombinaci s nízkým pH v substrátu se mohou objevit příznaky nedostatku vápníku. Když je dostatek intenzivního světla (za jasných slunečných dnů), rostliny přijmou více dusíku z živného roztoku. Výsledkem je snížení kyselosti (zvýšení pH).

Obrázek 5: Schéma pro identifikaci nedostatků jednotlivých živin.

Nevhodné pH a jak poznat příznaky

První příznaky nedostatku živin se projeví na listech. Například nedostatek železa (Fe) se může objevit velmi rychle. Při hodnotách pH 7 nebo vyšších bude rostlinám k dispozici méně než 50% Fe. Při hodnotách pH 8,0 zbývá v roztoku už jen minimální množství Fe v důsledku srážení hydroxidem železitým, který se nakonec promění na rez. Vlivem nedostatku jednotlivých živin vznikají chlorózy a nekrózy listů. Chloróza je žloutnutí, nebo bělení tkáně v důsledku ztráty chlorofylu. Nekróza je smrt rostlinné tkáně a projevuje se jako tmavě hnědé zbarvení, např. na části listu.

Místo na rostlině, kde se příznaky vyskytují (staré versus mladé listy), bude záviset na mobilitě prvku v rostlině. Prvky s velmi nízkou mobilitou jsou bór, vápník, měď, železo, mangan, molybden a zinek. Nedostatky těchto prvků budou nejprve patrné u mladších listů, protože rostlina neumí živiny přesunout ze starších listů. Mobilnějšími prvky jsou dusík, draslík a hořčík. Příznaky nedostatku těchto prvků jsou patrné u starších listů rostlin, protože prvky se přirozeně přemisťují ze starších listů do mladších, které potřebují více živin pro proces růstu.

Další produkty

mathijs — Thu, 03 Dec 2020 11:00:00 +0000

Další produkty mathijs Thu, 12/03/2020 - 12:00

Kromě přísad (additiv) existují i jiné produkty, které mohou být použity spolu s hlavními živinami. Tyto produkty zlepšují a opravují živný roztok. Tato skupina zahrnuje CANNA Flush, CANNACURE, AkTRIvator, CANNA pH +, pH a Monoživiny.

Vytvořte si svoje pěstební schéma

Kalkulátor živin

Další produkty

Zalévání rostlin? Jakým způsobem a jak často?

mathijs — Wed, 30 Sep 2015 08:02:13 +0000

Zalévání rostlin? Jakým způsobem a jak často? mathijs Wed, 09/30/2015 - 10:02

Zalévání může být složitým aspektem pěstování. Je to proto, že zalévání ovlivňuje nejen obsah vlhkosti Vašeho pěstebního média, ale také množství výživy, které rostlina obdrží, a také způsob, jakým roste- a to jak vertikálně, tak z hlediska plochy listů. A nakonec, zalévání je cesta, jak upravovat hodnoty EC a pH v substrátu.

Tento tip se zaměří na udržení úrovně vlhkosti v substrátu na správné úrovni. Není to tak jednoduché, jak to může znít, protože to, jak moc a jak často budete muset zalévat, závisí na mnoha faktorech, jako je druh Vašeho pěstebního systému, způsob zalévání, jaký substrát používáte a jaké jsou podmínky ve Vaší pěstírně. Neexistují žádná zlatá pravidla zalévání. Ale toto video Vám poskytne některé pokyny, které můžete použít, abyste odhadli, zda zaléváte správně.