V druhém dílu článku o řízkování se dozvíte, jak nejlépe řízky z mateční rostliny odříznout a jak jim vytvořit optimální podmínky pro zakořenění. Řekneme si také něco o různých zakořeňovacích médicích a o tom, jak s nim pracovat.
Kde a jak řízky odebrat
Tady už se dostáváme k samotnému řízkování. Úspěch při zakořenění a uchycení řízků ovlivňuje také to, z kterého místa řízek odeberete. Existují v podstatě dva typy řízků podle umístění na mateční rostlině:
Terminální řízky
Jde o vrchlovou část rostliny, nebo vrcholky plně vyvinutých postranních větví. Tyto řízky jsou ve většině případů nejvhodnější a nejrychleji zakoření.
Postranní a listové řízky
Řízky můžete vytvořit i z postranních větví a u některých rostlin dokonce z jednotlivých listů. Pokud jsou postranní výhonky/větve plně vyvinuté, poslouží stejně dobře, jako terminální řízky. V případě listů bude zakořenění a vyvinutí řízku do podoby rostlinky trvat déle.
Kde a jak říznout?
Správné místo pro řez je zóna někde uprostřed stonku, která není příliš tvrdá ani příliš měkká. Na každém stonku rostliny je místo, kde přechází část s nízkým obsahem sacharidů/vysokým obsahem dusíku do části s vysokým obsahem sacharidy a nižším obsahem dusíku. Tady ale hodně záleží na typu rostliny, protože u bylin bude vše jinak, než u dřevin.
Pokud jde o jednoleté rostliny a byliny, najděte místo, kde stonek není ani příliš čerstvý a křehký, ale přitom není ani příliš tuhý až dřevnatý. Zakořenit sice může kterákoliv část stonku, nicméně tato je ideální. Mnoho rostlin ochotně vytváří kořeny v místech s kolínky, tedy tam, kde vyrážejí listy a postranní větve. Zkuste proto odebírat řízky tak, aby místo s kolínkem mělo po umístění do sadbovacího média šanci zakořenit. Délku stonku řízku vždy můžete ještě před zapíchnutím do média upravit.
A jak by měl vypadat samotný řez stonkem? Především by měl být proveden dokonale ostrým nožem, nejlépe žiletkou nebo skalpelem. Nástroje před použitím sterilizujte plamenem, nebo horkou vodou. Nůžky nejsou vhodné, protože nezajistí dokonale čistý řez bez částečného zmáčknutí a poškození stonku.
Možná už jste na to narazili – mnoho zdrojů doporučuje šikmý řez stonkem. Proč? Odhalí se tím větší plocha na řezu stonku a vzniká tak větší prostor pro tvorbu kořínků. Zároveň tak ale vzniká větší prostor pro patogeny, jako jsou plísně a hniloby. Doporučujeme proto zcela rovný čistý řez, ale klidně zkuste experimentovat.
Média pro zakořenění řízků
V čem nechat řízky zakořenit? Médium byste měli volit podle toho, pro jakou pěstební metodu budou řízky určené. Rockwoolové kostičky představují univerzální řešení – lze je použít pro přesazení do půdního substrátu, ale i hydroponického systému. Nejmodernější metodou zakořeňování je bezpochyby aeroponie, kdy stonky zůstávají obnažené a kořínky začnou rašit do volného prostoru. K tomu ale potřebujete speciální "aero řízkovnici" nebo aeroponický systém.
Pro pěstování v zemině nebo substrátu se jako zakořeňovací médium osvědčily tzv. "jiffy". Jde o tablety z lisované rašeliny, které se po namočení zvětší do tvaru malého válečku. Po nabobtnání ve vodě s upraveným pH jsou jiffy připravené k použití.
Řízky můžete zapíchnout i přímo do navlhčené zeminy, kokosu, nebo perlitu. Vždy ale platí, že médium by mělo být sterilní, musí mít upravené pH, nízký obsah živin a optimální vlhkost (nikoliv přemokřené!). V případě médií, která neobsahují živiny (rockwool, agrawool, perlit, kokos) je vhodné při jejich namáčení přidat i malé množství živin (cca 1.0 EC)
Před umístěním řízku do zakořeňovacího média namočte špičku stonku (celou část, která bude zapíchnutá pod povrchem) do stimulátoru podporujícího zakořenění. Ty mají práškovou, gelovou, nebo tekutou podobu a obsahují specifické látky, které urychlí tvorbu a rozvoj kořínků.
Vytvořte řízkům optimální podmínky
Váš další úkol je zajistit čerstvě připraveným řízkům ideální podmínky pro rychlé zakořenění. Čím déle to bude trvat, tím nižší je šance na uchycení a zakořenění.
Klíčová je hlavně vysoká vlhkost - udržujte 100% vlhkost několik dní po zpracování řízků pomocí zvlhčovače, nebo ručního postřikovače. Zkuste přitom vodu stříkat spíš na stonky, povrch média, nebo stěny pařníku, než na samotné listy. Čerstvé řízky nemají kořeny, kterými by mohly přijímat vodu, takže se musí nasytit vlhkostí z okolního vzduchu.
Za pár dní můžete pozorovat první zárodky kořínků. Někdy je uvidíte na stonku těsně nad sadbovacím médiem, vypadají jako drobné světlé útvary. V tuto chvíli můžete snížit vlhkost na úroveň 80 - 90 %. Jakmile se po několika dalších dnech objeví i první kořínky prorostlé médiem, snižte vlhkost na 80 %. Od této chvíle už není nutné kropit řízky postřikovačem, ale médium musí být dostatečně vlhké.
Tip: Použijte CANNA RHIZOTONIC pro postřik mladých řízků a sazenic. Urychlíte tím proces zakořenění, zvýší se odolnost rostlin proti chorobám a zlepší kvalita úrody.
Řízky potřebují přiměřené světlo, ale nesmí být zdaleka tak intenzivní, jako osvětlení dospělých rostlin (zejména v prvním týdnu). Řízkům vyhovují zářivky, nebo LED osvětlení s vyšším podílem modrého spektra, případně spektrum blízké dennímu světlu.
Třetí podstatný faktor je teplota. Ta by se měla pohybovat kolem 25°C. Při nižších teplotách řízky zakořeňují pomaleji a nízké teploty pod 18°C mohou zakořenění zejména teplomilných rostlin zcela zastavit.
Jakmile kořínky prorostou sadbovacím médiem, jsou řízky připravené k přesazení. S tím byste neměli otálet, protože pokud kořenům neumožníte se vitálně rozvíjet, rostliny to stresuje a jejich růst se může výrazně zpomalit. Po přesazení vždy používejte i RHIZOTONIC, který podpoří rychlý rozvoj kořínků a redukuje stres způsobený přesazováním.
