Recirkulační systémy jsou nejčastější způsob hydroponického pěstování. Existuje několik zásadních věcí, které musíte mít pod kontrolou, když chcete v recirkulační hydroponii slavit úspěchy. V tomto článku to rozebereme.

Kvalita vody

Kvalita vody může pěstování v recirkulačních systémech značně komplikovat. Běžné problémy související s kvalitou vody jsou způsobovány vysokým obsahem sody (bikarbonát), sodíku, chloridů nebo těžkých kovů jako zinku, železa nebo manganu. Voda z vodovodu s vysokou elektrickou vodivostí (EC nad 0,75) může obsahovat vysoký podíl sodíku nebo chloridů, což lze snížit pomocí filtru využívajícího reverzní osmózu.

Voda ze studny nebo voda přiváděná pozinkovanými trubkami zase může obsahovat příliš mnoho těžkých kovů. Typycké roblémy pramenité a povrchová voda jsou organické nečistoty a zbytky pesticidů, které mohou mít na růst rostlin nepříznivý vliv.

Kvalita vody pro pěstování je velké téma a proto se mu podrobně věnujeme v tomto článku.

Image
Growing on recirculating systems

Složení živného roztoku

Poměry jednotlivých složek živného roztoku jsou u recirkulačních systémů mnohem důležitější než u run-to-waste systémů. To proto, že složení živného roztoku je přímo ovlivňováno samotnými rostlinami. Ne všechny živiny přitom rostlina vstřebává stejně snadno. Například draslík (K) se vstřebává snáze než vápník. V recirkulovaném živném roztoku tak bude koncentrace draslíku klesat mnohem rychleji, zatímco koncentrace vápníku se může zvyšovat.

Dalším důležitým aspektem živného roztoku je typ dusíku. Pokud je dusík dodáván v podobě nitrátu, podpoří se tím vstřebávání draslíku a vápníku, zatímco se bude zvyšovat hodnota pH živného roztoku. Je-li dusík dodáván převážně v podobě amoniaku, bude výsledek přesně opačný.

Nejjednodušší způsob, jak se vyhnout problémům je používat hnojiva přizpůsobená přesně pro pěstování v recirkulačních systémech. CANNA vyvinula pro tyto systémy speciální řadu hnojiv: CANNA AQUA.

Choroby a škůdci

Jednou z výhod hydroponického pěstování je, že používané inertní substráty jsou sterilní, takže neobsahují zárodky chorob ani plevelů. To ovšem neznamená, že by rostliny nemohly nějakou chorobou onemocnět. Narozdíl od substrátu tady není žádná kultura prospěšných mikroorganismů, takže choroby či škůdci, kteří se do systému dostanou, se mohou rozvíjet mnohem rychleji. Například patogenní plísně mohou prostřednictvím cirkulující vody infikovat všechny rostliny.

K vytvoření zdravého mikroklimatu je možné přidávat užitečné mikroorganismy, které rozvoj chorob zpomalují. K takovým příznivým mikroorganismům patří např. Bacillus subtillus nebo plíseň Trichoderma harzianum. Tyto mikroorganismy dokážou produkovat antibiotika a enzymy, které rozvoj plísňových onemocnění zastaví.

Nejčastějších choroby v recirkulačních systémech jsou patogenní plísně rodu Pythium a Fusarium (podrobnější informace najdete v informačních letácích CANNA). Plísně rodu Pythium pronikají do kořenů, kde narušují vstřebávání vody a živin. Kořeny začínají otékat a jejich špičky hnědnou.

Image
Pěstování v recirkulační hydroponii – faktory úspěchu
V optimálních podmínkách se v hydroponických systémech vyvine mohutný kořenový systém. Hnědnutí a odumírání kořenů je varovným signálem a může znamenat napadení plísněmi či hnití kořenů díky vysoké teplotě vody.

Listy často žloutnou a objevují se na nich červené žilky. Plísně rodu Fusarium mohou být slabé, ale i silné a velmi agresivní. Slabé typy plísní rodu Fusarium způsobují problémy s odpařováním, což může způsobovat ochablost rostliny. Agresivní typy způsobují hnědé zbarvení cévních svazků až téměř k horní části rostliny. Zároveň tvrdne základna stonku.

Proti plísňovým chorobám bohužel neexistuje žádný účinný prostředek. Používání chemických fungicidů se nedoporučuje, protože představují riziko pro pěstitele i spotřebitele a také pro životní prostředí.

Proto je tak důležité udělat všechno pro to, abychom těmto onemocněním zabránili nebo je potlačili. Existuje několik opatření, která můžeme použít jako součást prevence:

  • Plísně rodu Pythium se rozvíjejí nejrychleji při teplotách nad 25 °C. Budeme-li teplotu v místnosti a teplotu živného roztoku udržovat nízko, kolem 20 °C, můžeme tím potlačit další růst plísní Pythium. Nezapomeňte ale, že teplota nesmí poklesnout pod 15 °C, protože tím by se příliš snížila vstřebávací schopnost kořenů.
  • Plísňovým chorobám se také nedaří v suchém prostředí. Toho můžeme dosáhnout tak, že zajistíme, aby se vlhkost vzduchu v noci nezvyšovala příliš. Zvyšování vlhkosti vzduchu také zamezíme dostatečným cirkulováním vzduchu mezi rostlinami.
  • Jako nejlepší zbraň proti plísňovým chorobám se dosud osvědčuje dodržování správné hygieny. Spory plísní se mohou snadno šířit na oblečení nebo pokožce. Je vhodné si před kontaktem s rostlinami umýt ruce a nosit ochranný plášť. Než začnete s pěstováním dalšího cyklu, přesvědčte se, že jsou všechny používané materiály čisté. Choroby se mohou šířit také ze zakoupených řízků. Nakupujte je proto pouze u spolehlivých dodavatelů nebo používejte vlastní.

Teplota

Pro optimální aktivitu rostlin je důležitá vhodná teplota. Aby byly výsledky co nejlepší, musí být teplota aspoň 20 °C.

Ke správnému rozvoji kořenů je třeba optimální teplota živného roztoku (20-25 °C). Při teplotách pod 15 °C prudce klesá schopnost kořenů vstřebávat živiny a vodu. Přenos živin rostlinou stagnuje a snižují se výnosy. Při nízkých teplotách nejvíce klesá vstřebávání dusíku, fosfátů, hořčíku, draslíku, železa a manganu.

Je-li rozdíl teplot mezi fázemi tmy a světla příliš velký, mohou nastat problémy bezprostředně po zapnutí osvětlení. Listy se zahřejí a začne se z nich odpařovat voda. Kořeny jsou ale příliš studené na to, aby vstřebávaly dostatečné množství vody a dokázaly listy ochladit.

Stejně vážný problém ale představuje příliš vysoká teplota živného roztoku. Zvyšující se teplota nad 25 °C snižuje dostupný kyslík pro kořeny a napomáhá rozvoji patogenů. Kořeny budou náchylné k hnilobám a hnědnutí. V recirkulačních systémech se proto uplatní speciální chladící jednotky (průtokové chladiče pro akvarijní vodu).

Štítky :