Jestli se zajímáte o pěstování, možná jste o VPD už slyšeli. Tento článek má za cíl vám vše srozumitelně vysvětlit. Pochopení VPD (rozdíl tlaku vodních par) vás může katapultovat do vyšší pěstitelské ligy. Jste připraveni?

V určitém okamžiku se většina indoor pěstitelů setká s nějakými záhadnými problémy – jejich rostliny nevypadají zdravě, chřadnou jim listy, projevují se různé deficity živin. Přitom se o rostliny starají a dodávají jim hnojiva podle doporučených tabulek. Nebo zkrátka pořád ne a ne dosáhnout uspokojivé úrody. V čem je tedy problém?!

Netvrdíme, že VPD je odpovědí na všechny problémy rostlin, ale jeho vliv je významný. I proto mají komerční pěstitelé tento aspekt pečlivě pod kontrolou.

Co je VPD?

Než se pustíme do odborných frází, zkusíme to jednoduše. VPD (vapor pressure deficit = rozdíl tlaku vodních par) nám říká, jak velkou "vysušovací" sílu má vzduch v okolí rostlin. To má přímý a hlavní vliv na to, jak dobře a intenzivně rostliny transpirují. Transpirace je proces rostlinného dýchání a vylučování vody skrze průduchy (stomata).

Proč je intenzita transpirace důležitá? Zkrátka proto, že čím víc vody rostlina vydechuje, tím více vody a potažmo živin může přijímat skrze kořeny. A teď už asi tušíte další část rovnice... Více vody a živin = větší nárůst biomasy a vyšší úroda. Jednoduché :-)

Tak a teď to rozebereme (jen trošku) odborněji:

Co se týče klimatu v pěstírně, většina pěstitelů řeší pouze teplotu a vlhkost, což jsou faktory, které umí měřit a přímo ovlivnit zcela běžným vybavením. Nicméně i tyto faktory překvapivě mnoho pěstitelů neřeší dostatečně pečlivě, případně vůbec.

Míra transpirace rostlin přitom záleží z velké části na rozdílu tlaku vodních par v jejich stomatech (průduchy na listech) a tlaku par v okolním vzduchu. Proto používáme název "rozdíl tlaku vodních par" (vapor pressure deficit – VPD). Tento tlak je určen relativní vlhkostí a teplotou vzduchu v daném místě.

Vlhkost vzduchu a jeho teplota určují, jaký bude tlak vodních par v okolí rostlin, proto tyto parametry tak pečlivě sledujeme. Uvnitř stomat na listech je (obecně vzato) 100% vlhkost, tlak zde logicky ovlivňuje hlavně teplota listů. Rozdíl tlaku vodních par mezi stomaty a okolním prostředím lze tedy vypočítat z naměřených hodnot (ano, je potřeba změřit i teplotu listů).

Cesta k optimálnímu VPD

Udržování a ovládání VPD podle fází života rostliny může být vysoce prospěšné pro vývoj rostlin. Je přitom nutné správně monitorovat všechny hlavní faktory, které VPD ovlivňují (teplota vzduchu a listů, relativní vlhkost, ale i míra osvětlení, vlhkost a EC v substrátu atd.)

Obecnou tabulku pro doporučené hodnoty VPD lze najít na internetu a není cílem tohoto článku rozebírat konkrétní hodnoty. Ten pravý trik ale spočívá ve schopnosti přesně měřit a ovlivňovat jednotlivé faktory ovlivňující VPD.

Zcela základní pravidlo a důsledek vyplývající ze znalosti VPD je toto: Teplota povrchu listů musí být vždy nižší než okolní teplota. V opačném případě to znamená, že rostliny se dostatečně neochlazují transpirací a mohou se poškodit či uhynout.

Na závěr si dáme příklady z praxe:

Příliš vysoké teploty a/nebo nízká vlhkost vzduchu

Hodnota VPD je v tomto případě vysoká – rostliny se už nestíhají ochlazovat vydechováním vody. Vzduch je vysušuje příliš rychle. Rostliny budou vykazovat příznaky nedostatku živin a budou se špatně vyvíjet. Listy mohou odumírat, kroutit se a osychat.
(typický scénář při použití silných výbojek s nízkou vlhkostí vzduchu)

Příliš vysoká vlhkost a/nebo nízká teplota vzduchu

Pokud je deficit tlaku par příliš nízký, rostliny nemohou transpirovat. Okolní vzduch už nepřijímá další vlhkost a transpirace se "zablokuje". Na listech se může srážet vlhkost a rostlina poroste mnohem pomaleji. I tady dochází k deficitům živin a vytváří se ideální klima pro plísně, jako je padlí nebo botrytis.

Tento druhý scénář snadno nastává při pěstování s LED osvětlením za nízkých teplot. LED diody zahřívají listy i vzduch nad rostlinami mnohem méně, než výbojky.

Štítky :